VALENTIN FRANZ JOHANN JOSEF FALKENSTEINER (14. 12. 1800 – 7. 5. 1884, původně byl uložen v dnes prázdném hrobě č. sk. 2/ hr. 28) a VALENTIN GERSTBAUER (16. 7. 1836 – 1. 8. 1898), hrob č. sk. 18/ hr. 8-10
Brněnský podnikatel, mecenáš a městský rada Valentin Franz Johann Josef Falkensteiner se narodil v Brně v rodině advokáta. Bydlel v domě na Kapucínském náměstí. Nejprve vychodil obecnou školu, poté strávil čtyři roky v učení u svého strýce, majitele obchodu s koloniálním a smíšeným zbožím, zde byl také následně zaměstnán jako příručí. V 19 letech byl již měšťanem. Roku 1828 si otevřel vlastní obchod s koloniálním zbožím a barvami. Mnohem později, v roce 1857, koupil Falkensteiner cihelnu na Úvoze a začal ji sám provozovat. Od šedesátých let do své smrti zasedal v brněnském obecním výboru. Falkensteiner byl členem mnoha spolků a působil v První moravské spořitelně.
Valentin Falkensteiner se zapsal do dějin města Brna především jako štědrý mecenáš, který téměř veškeré své jmění poskytl na dobročinné účely. Významně přispěl na výstavbu městského sirotčince (dnešní budova A Filozofické fakulty MU), který byl slavnostně otevřen roku 1872. Sám nemaje děti, odkázal značnou částku svému synovci Valentinu Gerstbauerovi, čímž umožnil založení jeho dobročinné nadace (Gerstbauerova nadace). Falkensteiner však ve své závěti z roku 1883 zřídil i vlastní nadaci, jejímž účelem bylo poskytování finanční podpory studentům, sirotkům a chudým. Současně měla přispívat na stavbu příslušných institucí. Základem této nadace byly cenné papíry, hypoteční pohledávky, peněžní vklad a především nájem z několika brněnských domů, které nadaci patřily.
Jeho synovec Valentin Gerstbauer, obchodník se suknem, pokračoval v charitativních aktivitách. Jeho nadace obnášela 400 000 zlatých, k nimž Gerstbauer přiložil ještě 50 000 od svého strýce Falkensteinera. Nadaci později převzala brněnská městská rada, která rozhodla, že peníze z tohoto fondu budou určeny především na podporu pozůstalých z rodin obou mecenášů, dále i dalších dětí brněnských měšťanů a usedlíků. V této souvislosti nechalo město postavit již zmiňované domy, z jejichž nájmu byla nadace dále financována. Na tomto místě uveďme alespoň dnešní dům „U Čtyř mamlasů“ na Náměstí Svobody (č. 10).
