07 | Agudas Achim

Adresa: Skořepka 247/13

Po stopách židovských architektů v Brně a jejich stavbách.

Nedílnou součást identity města Brna tvoří funkcionalistická architektura - styl typický pro období první československé republiky, na jejímž vzniku se zásadním způsobem podíleli architekti a stavitelé židovského původu. Jedním z nejpozoruhodnějších příkladů funkcionalistické architektury Brna je synagoga Agudas Achim – v doslovném překladu Společenství bratří, kterou si na základě sbírky nechal postavit spolek ortodoxních Židů, kteří do Brna utekli z Haliče během první světové války.

Synagoga Agudas Achim. Foto © Reprodukce z knihy Petr Pelčák, Jindřich Škrabal, Ivan Wahla: Otto Eisler 1893–1968. Brno, Obecní dům 1998, s. 43.

Synagoga Agudas Achim. Foto © Muzeum města Brna

Synagoga Agudas Achim. Foto © Židovské muzeum v Praze

Synagoga Agudas Achim. Foto © Židovské muzeum v Praze

Interiér synagogy. Foto © Muzeum města Brna

Interiér synagogy. Foto © Muzeum města Brna
Nákres interiéru. Foto © Muzeum města Brna

Nákres interiéru. Foto © Muzeum města Brna

Střídmou architekturu synagogy navrhl na jaře 1934 architekt Otto Eisler a vystavěna byla o dva roky později stavební firmou jeho bratrů Artura a Mořice Eislerových. Rodinná firma patřila k nejvýznamnějším podnikům svého druhu v Brně a mezi válkami se podílela na výstavbě zásadních funkcionalistických projektů v čele se slavnou vilou Tugendhat, navrženou německým architektem Miesem van der Rohe.
Vila Tugendhat. Foto © PETR1987

Vila Tugendhat. Foto © PETR1987

Sám Otto Eisler vynikl jako architekt nájemních a obytných domů, vil a veřejných budov, na jejichž vzniku často spolupracoval s dalšími věhlasnými brněnskými architekty židovského původu. Během okupace byl stejně jako bratři Artur, Mořic a Hugo uvězněn v koncentračním táboře. Na rozdíl od Huga a Artura však přežil. Mezi dalšími významnými brněnskými architekty je nutné zmínit vyhledávaného autora elegantních vil nejbohatších brněnských židovských podnikatelů, továrníků, advokátů a lékařů, obchodních domů, kaváren a dalších veřejných budov Ernsta Wiesnera, patřícího k největším architektům středoevropského funkcionalismu.
Otto Eisler. Foto © Muzeum města Brna.

Otto Eisler. Foto © Muzeum města Brna.

Zlatý věk funkcionalistického Brna ukončila nacistická okupace. Mnohým architektům židovského původu jako Wiesnerovi, Zikmundovi Kerekesovi, Leopoldu Druckerovi, Norbertu Trollerovi, Endre Steinerovi nebo Rudolfu Lotharu Baumfeldovi se na poslední chvíli podařilo uprchnout do exilu, kde následně šířili slávu brněnského funkcionalismu. Mnozí významní architekti a stavební podnikatelé jako Jan Haas, Heinrich Blum či Felix Gallia však zahynuli v ghettech a vyhlazovacích táborech v Polsku a na Ukrajině. Ze židovských architektů v poválečném Brně pracoval už pouze Otto Eisler. Po znárodnění rodinné stavební firmy po únoru 1948 byl jmenován do čela brněnské zoologické zahrady, kde navrhl několik pavilonů a dalších objektů.

Synagoga je mimo bohoslužby přístupná pouze organizovaným skupinám s průvodcem po předchozím objednání na TIC Brno nebo TIC ŽOB.

Vrchní kantor Arnošt Neufeld s tórou před svatostánkem v synagoze (1997). Foto © Jaroslav Klenovský.

Vrchní kantor Arnošt Neufeld s tórou před svatostánkem v synagoze (1997). Foto © Jaroslav Klenovský.