Ripka von Rechthofen
Hrobka č. sk. 2, hr. 105-107
Rodina Ripkových začala podnikat roku 1852 ve výrobě barviv. Od ostatních výrobců se lišili tím, že svá barviva vyráběli mechanicky z barevného dřeva, nikoli chemicky jako ostatní výrobci. Tím byly jejich výrobky oproti konkurenci levnější. Karel Ripka (1818-1874) se kromě barvířství věnoval také špeditérství, které stejně jako firmu na výrobu barviv založil jeho otec. Jeho starší bratr Adolf (1812-1884), který byl roku 1879 povýšen do dědičného šlechtického stavu s predikátem von Rechthofen, byl nejprve také společníkem v rodinné barvířské firmě. Poté se stal majitelem velkoobchodu s koloniálním a barvířským zbožím na Novobranské ulici v Brně a také majitelem dřevařského podniku, který se specializoval na výrobu intarzovaného nábytku. Za své zásluhy byl roku 1850 jmenován císařským radou a o tři roky později se stal také měšťanem města Brna. Dvanáct let působil jako poslanec Moravského zemského sněmu. Oba bratři byli aktivními turisty. Karel např. vybudoval rozhlednu na dnešním Babím lomu u Lelekovic (Ripka Ruhe) a Adolf byl zakladatelem a prvním předsedou brněnské pobočky Österreichische Touristen Clubu. Po Adolfu Ripkovi byl roku 1882 pojmenován dnešní Horní můstek nad propastí Macocha (Ripka Warte). Velkoobchod a továrnu po Adolfově smrti zdědil jeho syn Adolf Josef Ernst Ripka (1845-1924), který byl mj. členem střelecké rady brněnského Měšťanského spolku.
V Brně nám po této rodině zůstali, kromě jejich hrobky z dílny Josefa Tomoly, dvě architektonické památky. První z nich můžeme najít na Benešově ulici č. 8 a jedná se o nájemný dům Carla Adolfa Ripky von Rechthofen v neorenesančním stylu, který nechal v 60. letech 19. století postavit Adolf Ripka. Tato budova byla součástí první fáze zástavby brněnské okružní třídy. Druhou památkou je pak vila Herminy Ripkové ve stylu německé renesance, kterou nechal své ženě postavit Adolf Josef Ernst Ripka roku 1883 v tehdy velmi oblíbeném vilovém letovisku v údolí Svratky (dnes Veslařská č. 244).
